English version Mapa webuProhlášení o přístupnostiOdběr novinek© 2006-12 DHK Zora OlomoucWebprogramming & webdesign PPPO
Dámský házenkářský klub ZORA Olomouc
Nacházíte se: DHK Zora Olomouc > Interliga > Hanačky vezou po boji oba body z jihu Čech

Hanačky vezou po boji oba body z jihu Čech 05.01.2013 20:02:12 - autor: vasek, přečteno 1646x

Házená Jindř. Hradec - DHK ZORA Olomouc 21:25 (14:10)

Průběh utkání: 0:1, 1:2, 4:2, 4:4, 6:6, 6:8, 10:8, 10:9, 13:9, 13:10, 14:10 - 15:10, 15:15, 16:15, 16:20, 17:20, 17:23, 19:23, 19:24, 20:25, 21:25.

Rozhodčí: Kavulič, Skružný         355 diváků        7 m hody: 5/5, 4/4         vyloučení: 3 - 7

Sestavy branky:
J. Hradec:
Zimová, Lavická, Davidová - Horečková 3, Kohoutová 2, Matoušková 1, Eliášová 5, Zbožínová 4/2, Markesová, Desjardins, Jonová 1, Krupicová 4/3, Maryšková 1, Zahradníková.

Trenér: Karel PETRŽALA

Olomouc: Raníková, Rašková - Růžičková 4/4, Uličná 1, Remešová 1, Berová 4, Dostálová, Severová 2, Kubáčková 2, Salašová 2, Huráňová 3, Ždánská, Gebre Selassie 2, Fabíková 4.

Trenér: Jan BĚLKA

Velmi důležitou výhru vybojovaly u Vajgaru Olomoucké házenkářky. Ani výsledky řady předchozích zápasů, ale hlavně herní projev v nich nebyly špatné. Konečnému efektu však mnohdy chybělo dotažení, které bylo způsobeno nezkušeností řady hráček a větším klidem při zakončování. Často chyběla změna rytmu hry a tmelící element při kritických momentech. Vedení družstva se proto odhodlalo k zásadnímu kroku. Do utkání v Jindř. Hradci se na hřišti objevila Lucie Fabíková v roli, která ji zdobila po celou předchozí kariéru. Ano, Lucie neseděla na lavičce v roli asistentky trenéra, ale vběhla hned ze začátku utkání na hřiště v dresu s číslem 33 a bylo ji hodně vidět. Řídila hru, zakončovala akce střelecky, zapojovala se do bránění, prostě hrála to, co se od ní očekávalo a co družstvu v předchozích utkáních často chybělo.

V první části utkání se hrálo hodně vyrovnaně, ve 4. minutě vedlo domácí družstvo dvoubrankovým rozdílem, Hanačky však brzy vyrovnaly a v 17. minutě si vytvořily samy dvoubrankové vedení 6:8. Poté však jako by se zalekly tohoto příznivého vývoje a domácí toho využily, převzaly taktovku utkání a šńůrou čtyř branek se zase ony dostaly do dvougólového vedení 10:8. Hostujícíc děvčata ještě dokázala snížit na kontaktní branku 10:9, v závěru poločasu si však domácí vybudovaly uklidňujícíc poločasové vedení 14:10.

O přestávce v šatně hostí bylo asi hodně rušno, protože Hanačky vstoupily do hry po změně stran jako pokropeny živou vodou. Inkasovaly sice hned na začátku ještě 15. branku, ale pak už toho domácím až do konce utkání moc nedovolily. V 11. minutě vyrovnaly na 15:15, následovala ještě proměněná sedmička domácích a vedení 16:15, další osmibranková šňůra hostí, přerušená jedinou úspěšnou střelou domácích však následujících deset minut domácí úplně zdeptala, výsledek ve prospěch Zory v tomto úseku 1:8 hovoří za všechny komentáře. Závěr utkání se už dohrával v poklidu, domácím se podařilo hrozící debakl částečně zmírnit na konečný čtyřbrankový rozdíl.

Hanačky tak dosáhly zaslouženého vítězství a i když se, v jejich hře objevily i tentokrát některé chyby a nepřesnosti, zejména opět v zakončování vyložených šancí, je třeba je jednoznačně pochválit za přístup, bojovnost a vůli po vítězství. Velkou oporou jim byla skvěle chytající Barbora Raníková, mimo již zmiňované Lucky Fabíkové na sebe upozornily zejména výbornou obrannou činností druhá Lucie - Severová a své nejlepší utkání v olomouckém dresu má za sebou Katka Berová, která se hodně výrazně prosazovala v útoku a tvrdila muziku také v obraně. Z křídel byla tentokrát nejúspěšnější Martina Huráňová, světlé okamžiky měla také Ivana Salašová.

Komentář k utkání od hrající asistentky Lucie Fabíkové:

Olomoucké házenkářky odjížděly do Jindřichova Hradce s velkou motivací a ještě větší touhou po vítězství. Celou reprezentační a vánoční pauzu pilovaly herní dovednosti a týmovou souhrou, a ačkoli neměly žádný oficiální zápas, sehrály řadu přípravných zápasů s dorostenci a muži Velké Bystřice, jejichž agresivní a rychlé pojetí házené mělo Olomoučanky inspirovat do dalších bojů interligy. Hned první minuty sobotního zápasu naznačovaly, že olomoucké hráčky chtějí hrát jednoduchou házenou, kdy budou vycházet z tvrdé obrany a rychlého přechodu do útoku, několikrát se jim dokonce podařilo vzít soupeři balón nebo ho donutit k chybě, bohužel nepřesnost v zakončení a také nervozita a možná i tíha zodpovědnosti vedly k tomu, že na olomouckém kontě dlouho svítila nula. Prvních patnáct až dvacet minut zápasu nebylo pro dívaky moc atraktivních, obě družstva se po dlouhé pauze snažila dostat se do herního tempa, bylo k vidění velké množství technických chyb a chudé skóre se přelévalo z jedné strany na druhou. Olomoučankám se dařilo dobře bránit, a když hrály šest na šest, tak soupeře přehrávaly, chyběl jim však vetší důraz a mnohdy i štěstí v zakončování, velkým problémem v této fázi zápasu však byla velmi častá vyloučení na straně hostujícího týmu, která srážela olomoucké snahy o převzetí otěží nad tímto zápasem, a naopak posadila na koně domácí družstvo, které pozvolna navyšovalo svůj náskok a do šaten odcházelo se čtyřbrankovým vedením.

Přestože se olomoucké házenkářky snažily v šatně vyburcovat k lepšímu výkonu, úvod druhého poločasu tak nevypadal, bohužel se velmi podobal mnoha předchozím zápasům, kdy Olomoučanky sérií hloupých chyb a poté i tak trochu odevzdaností nad neúspěchem ztrácely v těchto fázích zápasy. Zhruba od desáté minuty, kdy to pro hostující hráčky nevypadalo vůbec dobře - prohrávaly o pět gólů a rozjeté soupeřky byly navíc v útoku - jakoby mávnutím kouzelného proutku začal jiný zápas. Zora se stmelila a konečně začala hrát to,co chtěla, tzn. v obraně nepustit Jindřichův Hradec do střelecké pozice a tvrdě trestat z rychlých útoků, což vedlo ke kýženému otočení skóre. V těchto chvílích bylo po dlouhé době na olomouckých hráčkách vidět, že mají radost z házené, že hrají jako tým, povzbuzovaly se nejen hráčky na hřišti, ale žila i celá lavička, zkrátka Olomoučanky hrály podle hesla "jeden za všechny, všichni za jednoho" a to se jim náramně vyplatilo a v těchto okamžicích jsme mohli vidět také několik velmi pěkných akcí a můžeme říci, že téměř celý druhý poločas se hrál pod taktovkou hostujícího týmu, které si tak bojovným kolektivním výkonem došlo pro velmi cenné vítězství.